@CT 0
@LM 1
@RM 70
@PL 60
@TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T
@MT 3
@MB 1
@PO 10
@PN 1
@OP 
@LH 6

Dech pro zivot

Ludmila Freiova

Sedela na kmeni rozcestniku. Bosa, saty potrhane, zhroucena, stara.

V rozpacich jsem se u ni zastavil.

"Nemam, co bych ti dal," rekl jsem, ac neprosila.

Zvedla hlavu.

"Mas," zaseptala. "Dej mi dousek sveho dechu."

Dal jsem ji dech.

"Ale je severni," omluvil jsem se, "a ty jsi obracena k zapadu."

Usmala se. "Obracim se do vsech stran, odevsad sbiram dech."

Vida, jak ji muj dech posilil, dal jsem ji jeste; vsechen, ktery jsem v te
chvili mohl postradat.

Seskocila z rozcestniku, nahle mlada a svezi.

"Kam chces jit?" lekl jsem se. "Je noc."

"Jednou zacne svitat. I v noci je treba jit, dokud je dech."

"Ale kam?"

"Tam," ukazala. "Kupredu. Neboj se, najdu cestu. Pokazde jsem ji nasla."

Vbehla mezi stiny.

"Jak se jmenujes, odvazna?" napadlo me zavolat.

Uz byla daleko, presto mi vitr prinesl jeji odpoved:

"Bosna."

* 1993

(C) 1994 LD CSSFF (SF& F WORKSHOP)